Asfendiou a památky, 2. část

Kostel Obětování Panny Marie se nachází v části Zia a je to kostel pro celou obec Asfendiou. Ve 13. století patřil klášteru Spondon, o čemž svědčí údaje z archivu kláštera v Patmosu, zasvěcenému Panně Marii. Podle místních materiálů, které vycházely z falešně zapečetěného dopisu Josepha Pagalou (1261), se dají čerpat informace, že klášter Spondon náležel klášteru na ostrově Patmos a v 11. století jej vlastnil Christodoulou Latrinou.

V archivu kláštera Patmos je k dispozici ovšem mnohem více důležitých dokumentů o historii tohoto kláštera. Údajně požadovalo 83 obyvatel ostrova Kos ve 13. století, aby klášter Panny Marie převzal klášter v Patmosu, protože jinak by údajně dlouho nevydržel. V květnu 1258 prohlásil patriarcha Arsenios ve svém dokumentu, že klášter Patmos převzal klášter Spongdon se vším jeho bohatstvím.

Kostel byl postaven v typickém byzantském stylu s jednoduchými čtyřmi sloupy, křížem, kupolí a antenavou (prostor vedoucí do lodi kostela). Dvoupatrová vnější antenava byla přistavěna v roce 1919. V současné době je kostel vyzdoben novými nástěnnými malbami.

Kostel svatého Jiří v jižní části Zii je poměrně malý a nese název St. George Theriotis nebo Thriavlis. Má věž a cely pro poutníky. Uvnitř kostela spatříte nástěnné malby ze 13. století, které zobrazují modlitbu Panny Marie s Ježíškem a Jana Prodromou. Jsou zde ještě další malby ze 13. století, jako např. svatý Jiří ve vojenském oblečení či klečící svatý Pantaleon v obřadním oděvu. Tuto nástěnnou malbu věnoval kostelu mnich Lucas.

Další kostel Obětování svaté Panny Marie stojí jižně od Zii u pramenů Kefalovrisi. Podle dochovaných údajů byl kostel snad součástí byzantského kláštera Spondon. Nejstarší částí kláštera je zakrytá plocha tamní svatyně. Pak zde vznikl hlavní kostel, antenava a sloupová arkáda. Interiér kostela byl vyzdoben nástěnnými malbami, které jsou v dnešní době pokryty vápencem. Pramen Kefalovrisi je známý jako svatá voda kláštera Spondon nebo svaté Panny Marie z Kouvoukli. Tento zdroj zásobuje vodou také celou vesnici.

Kostel Panny Marie Kiparissiotisa nebo Melissini svůj název odvozuje od horského svahu, který leží východně od obce Zia, a je porostlý bujnými cypřišovými porosty. Označení Melissini pochází podle místní tradice od včelích úlů, které bylo často vidět po celé zdejší oblasti Asfendiou.

Jiní znalci se ale domnívají, že je název odvozen od byzantské rodiny Melissinon, která udržovala styky s klášterem. Jde o malý jednokomorový kostel s půlkruhovým obloukem na východní straně. Do dnešních časů se tady dochovalo jen několik málo nástěnných maleb ze 13. století.

Kostel svatého Dimitriose stojí v odlehlé oblasti Haihoutes, je to jednokomorový kostel s dvouposchoďovou antenavou. V kostele je mramorová výzdoba z byzantského období. Je možné, že tato oblast byla osídlena již v průběhu byzantských dob, o čemž svědčí i některé zmínky z archivu arcibiskupa na ostrově Kos. Kostel byl pak v roce 1842 opravován. Cely přiléhající ke kostelu sloužily jako škola.

Kostel Panny Marie v Monagri Zia je byzantský, s křížem a kopulí z 11. či 12. století. V kostele býval portál, který byl využíván i jako útulek pro ženy. Na západní straně je malý pravoúhlý otvor, v současnosti již zastavěný, k pochovávání kosterních pozůstatků. Uvnitř jsou nástěnné malby ze 13. století, které představují Nanebevzetí Krista.