Pevnost Antimachia, 1. část

Johanitská pevnost Antimachia (řecky Κάστρο Αντιμάχειας) se nachází asi 3 km východně od stejnojmenné vesničky na řeckém ostrově Kos. Strategická poloha na náhorní plošině v nadmořské výšce asi 170 m nad zálivem Kardamena umožňovala kontrolu námořní cesty mezi ostrovy Kos a Nisyros, stejně jako spojení sever - jih ve vnitrozemí ostrova.

Již v byzantských časech stál na stejném místě hrad. První písemná zmínka o pevnosti poukazuje na velmistra Řádu rytířů Heliona de Villeneuva jako stavitele v letech 1337 - 1346, v roce 1383 shromáždění Řádu maltézských rytířů rozhodlo, že zde bude umístěno vězení pro odsouzené rytíře.

Neustálé útoky osmanského námořnictva a pirátů, kteří do oblasti Egejského moře přišli v období 15. – 16. století, donutily obyvatele ostrova hledat útočiště uvnitř pevnosti, protože stavby Řádu rytířů byly všeobecně považovány za ta nejbezpečnější místa. Tak bylo například odraženo 23-denní obléhání ostrova v červnu 1457.

Populace ostrova (asi 12 000 osob) opustila pevnost Neratzia ve městě, hrad Peripato i okolí, a přestěhovala se do pevností Palio Pyli, Kefalos a Antimachia. Vzhledem k tomu, že zbývající pevnosti byly obtížně přístupné, soustředili se obléhající na posledně jmenovanou pevnost, kterou hájilo jen 15 rytířů s asi 300 ostrovany. Zatímco obránců zemřelo jen 15, obléhatelé dosáhly ztráty na 1000 mrtvých a přes 2000 zraněných.

Téměř polovina ostrova byla kontrolována obléhateli, kteří ale z nevysvětlitelných důvodů ustoupili po rozsáhlém ničení a rabování.

Po škodách, které způsobilo zemětřesení v roce 1493, se uvažovalo o stavbě nové pevnosti na jiném místě, ale nedošlo k tomu z ekonomických důvodů. A tak byly nezbytné opravy dokončeny o rok později.

Fabrizio del Carretto nechal na počátku 16. století postavit u hlavního vchodu na severozápadní straně baštu ve tvaru podkovy. Po obléhání Rhodosu (1522) a porážce Johanitů připadl ostrov Kos pod osmanskou vládou.

Na počátku 19. století opustili ostrovní obyvatelé osídlení v pevnosti a v nedalekém okolí založili dvě nové osady jménem Antimachia a Kardamena. Osmané opustili ostrov v roce 1871.

Dvěma zemětřesením 8. února 1926 (5,4 stupně Richterovy stupnice) a 23. dubna 1933 (6,6 stupňů Richterovy stupnice) odolaly hradby a dva kostely uvnitř, všechny ostatní budovy byly zničeny. Dnes je pevnost přístupná i pro veřejnost.