Ostrov Nisyros, 1. část

Malý dodekanský ostrov Nisyros leží v jihovýchodním Egejském moři, přibližně 16 km od severně ležícího ostrova Kos. V jeho nejbližším okolí je několik malých neobydlených ostrovů, proti směru hodinových ručiček od severu k jihu jsou to: Stongyli, Agios Andonios, Gyali, Pergousa, Pachia a Kandelioussa.

Téměř kruhový ostrov má v průměru 8 km, na západním a jižním pobřeží je poměrně strmý. Na jihu se střídají malé zátoky a útesy. Severní a východní pobřeží je poseto několika mělkými písečnými zálivy.
Centru ostrova uprostřed dominuje kaldera (kráter) o průměru 3,8 km, její okraj dosahuje výšky přes 250 m s nejvyšším vrcholem 588 m. Západ a severozápad kaldery tvoří pět lávových dómů, ze kterých představuje Profitis Ilias s výškou 698 m nejvyšší vrchol na ostrově. V jihovýchodním kaldeře tvoří kráter Stefanos s průměrem 300 metrů a plochou 0,9 km² velkou geotermální oblast s horkými prameny a fumaroly.

Hlavní město Mandraki leží na severním pobřeží ostrova. Nad městem leží na místě bývalých antických staveb johanitský klášter ze 14. století Panagia Spiliani. Západním směrem se nachází antická akropole Paliokastro s čedičovými zdmi, jedna z nejzachovalejších pevností, z období 4. století př.n.l.
Asi tři kilometry východně od Mandraki leží rybářská vesnice Pali s asi 100 obyvateli.

Na východním okraji kráteru, v nadmořské výšce asi 25 metrů, leží malá vesnička Emborios, která byla zrekonstruována v posledních letech s pomocí EU. V červnu 2008 zde také byla otevřena observatoř s výhledem na kalderu.
Obec Nikia, které leží ve výšce asi 400 m, je také postavena na okraji kráteru. Zde můžete navštívit sopečné muzeum Nisyros s materiály o sopečné činnosti (nejen) na ostrově.

Na ostrově to skutečně žije, jen když připlouvají výletní lodě z ostrova Kos do přístavu Mandraki. Mnoho návštěvníků ale bývá zklamáno po jejich hodinové plavbě lodí. Knižní průvodci ostrov pestrobarevně popisují, nic netušící turista zaplatí asi 30 € za osobu, a pak zjistí že toho na Nisyrosu není moc k vidění.

Kromě sopečné erupce měli obyvatelé ostrova strach také ze silnějších zemětřesení. Ještě dnes udeří otřesy, ale jsou tak malé, že je vůbec necítíte. Jedna legenda se vztahuje k bohu Polybotesovi. Měl spor s bohem moře Poseidonem a byl zavalen vyrvanou horninou těsně pod ostrovem. Přitom přišel o život, a proto je prý jeho pohyb dodnes cítit jako zemětřesení. Z tohoto důvodu je také nejznámější sopečný kráter nazáván Polybotes nebo Stefanos.