Východní pobřeží

Zipari je malé městečko na řeckém ostrově Kos, které má asi 3 tisíce obyvatel.

Od hlavního města Kos je vzdálené necelých 10 km a od malého pobřežního letoviska Tigaki cca 3 km.

Vede přes něj hlavní silnice, která spojuje hlavní město na východě a městečko Kefalos na západě ostrova.

Chrám Panny Marie z Gorgopigi

Tento kostel byl zařazen do kategorie památek hlavního města na ostrově Kos v roce 1963 poté, co vyšlo najevo, že stával na bývalých vinicích Panny Marie z Neohoritissy.

Gorgopigin znamená v překladu něco jako "rychlé jaro" a Panna Marie z Gorgopigi naslouchala zejména těm nejchudším lidem.

Kostel je jednolodní a má trojstranné venkovní oblouky. Jeden vchod objevíte uprostřed jižní strany a druhý pak uprostřed strany západní.

Východo - západní brána se nachází na východním konci jižního opevnění směrem k moři. Stojí na nábřeží u vchodu v centrální poloze a s největší pravděpodobností byla využívána k nouzovému vstupu.

Byl tu umístěn emblém velmistra Maltézského řádu, Juana Fernandeze de Heredia (1376 - 1396), kdy býval velitelem Rytířů na ostrově Kos Schlegelhotz (1386 - 1412). Na nejvyšším podlaží pak Turci vybudovali další přístavby. Ty se skládaly z řady podlouhlých otvorů a z malých oblouků.

Rytířský dům guvernéra Francesca Sanse

Podle historických pramenů v časech středověkého města Chora na řeckém ostrově Kos žili převážně Židé a řečtí ortodoxní křesťané.

Nic neobvyklého nebylo, že místní, dobře si žijící turecké a řecké rodiny, žily v Choře za hradbami v oblasti pomerančovníkových hájů, nebo se věnovali obchodům v přístavu.

Vnější město bylo rozděleno do "okresů", které odpovídaly rozdělení obyvatelstva na křesťany, židy a muslimy. Takovéto rozdělení ostrova podle obyvatel zůstalo téměř až do konce 19. století.

Hlavní město Kos na stejnojmenném řeckém ostrově je po městech Rhodos a Kalymnos třetím největším městem Dodekanských ostrovů. Žije zde přibližně 15 tisíc obyvatel.

Město Kos v posledních letech bohatne díky cestovnímu ruchu. Díky mnoha památkám a jiným zajímavostem ho navštěvuje mnoho turistů, na prohlídku Kosu by si měl člověk vyčlenit nejméně dva dny.

Centrum města tvoří velké náměstí Platia Eleftherias (Náměstí svobody). Kolem něj je umístěné muzeum ostrova Kos, nápadná mešita Defterdar a tržnice (otevřena denně kromě neděle).

Na 17 zrestaurovaných sloupů antické sportovní haly gymnasion je skutečně impozantní pohled. Uprostřed byla nádrž na vodu, kde se sportovci mohli umýt a ze stejného důvodu byly vybudovány i západní lázně.

10,5 m široká zpevněná cesta (Decumanus Maximus), široké schodiště pro místní občany a arkády pak rozdělovaly město Kos nad druhou ulicí "Cardo". Stávalo tu po obou stranách ulice mnoho římských staveb a pod ulicemi fungoval velmi složitý systém kanalizace a odvodňování.

Ten kdo navštívil řecký ostrov Kos poprvé, byl asi ohromen tím, že mnoho archeologických nalezišť je rozptýleno právě v hlavním městě Kos.

Podle historických pramenů bylo stejnojmenné hlavní město ostrova jedním z nejkrásnějších pobřežních měst starého světa. Mezi stavby, které město zdobily během helénského období, patřilo i divadlo, prytaneion (sídlo tehdejší vlády) a stará agora - stavba, která sloužila k dvojímu účelu, k funkčnosti a dekoraci.

Pláž Psalidi (Agios Fokas)

Pláž Psalidi se nachází poblíž hlavního města Kos (cca 3,5 km) a je určitě jednou z nejpopulárnějších tamních pláží. V okolí je návštěvníkům k dispozici mnoho hotelů a penzionů k ubytování. Zdejší oblast se může pochlubit množstvím rybích taveren a řeckých restaurací s místní i s mezinárodní kuchyní.

Pláž Tigaki

Vesnička Tigaki se nachází asi 10 km od města Kos u severního pobřeží ostrova Kos a 7 km severně od vesnice Asfendiou. Turistické letovisko se v posledních desetiletích značně rozvíjelo a může se pochlubit dlouhou bílou pláží v jednom zeleném ostrovním údolí.

Muslimská svatyně Lotzias

Mešita byla postavena Yazi Hasanem v roce 1876, možná na místě bývalého byzantského chrámu svatého Jiří. Je to dvoupatrová budova, na jejíž stavbu se používaly antické úlomky z okolí.

Vedle minaretu se nacházel náboženský soud až do roku 1933. Severovýchodně od mešity se nacházela okrouhlá desetistranná kašna, pokrytá bílým mramorem. 7 oblouků podpíralo kopuli. Během údržbových prací bylo zjištěno, že dřevo na stavbu se kdysi získalo ze švédské ztroskotané lodi.

Mešita Defterdar